TÉMA TÝDNE: Mů příběh

4. září 2011 v 14:28 | Kerolajn |  téma týdne

Co je vlastně "můj příběh"? Je to vyprávění o tom, jak jsem se narodila a vyrůstala v osobu, kterou jsem dnes? Je to pouze událost, která byla na tolik silná a zajímavá, že stojí za to ji zmínit a považovat ji za svůj životní příběh? Je to popis události, díky které se nám změnil pohled na věc, která změnila náš způsob myšlení, naše chování? Lze vůbec napsat svůj příběh v tak mladém věku, v jakém je většina uživatelů blogu? Nevím, ale jdu to zjistit.

Už odmala jsem měla bláznivé sny, snad jako každé dítě. Nejdříve jsem chtěla být princeznou, mým krásné šaty, zámek a prince... Poté se mé sny změnily a já si přála stát se novinářkou, herečkou a zpěvačkou, poté dokonce i fotografkou, tlumočnicí a spisovatelkou. Většina dětí ze svým snů rychle vyroste a vytvoří si nové, já ale tak trochu zůstala u těch, které jsem měla, když mi bylo osm. Je alespoň nějaká možnost, že by se mi splnily? Něco Vám řeknu - VŽDYCKY je tu možnost. Vždycky je tu naděje na uskustečnění i těch nejbláznivějších snů. Nevím, jestli se ty mé splní, ale to teď není důležité. Důležité je, že se o to alespoň pokusím, a když se mi to nepodaří, budu si moct říct, že jsem pro to udělala všechno, co se dalo (vím, že tahle poslední věta zněla jako dojemná scéna z americké romantické komedie, ale vážně to tak je).
Psát svůj příběh v šestnácti letech života není nic lehkého, protože kromě školy, rodiny a kluků se toho zase tolik neděje. Nemůžu například popsat svůj bláznivý road trip po Americe se svými přáteli, nebo jak jsem omylem vytopila vysokoškolskou ubytovnu. Můžu vám ale říct něco jiného.
Narodila jsem se v poměrně velkém městě, byla jsem vychovávaná pouze mamkou. Mám o dva roky mladší sestru a když mi byli tři, kvůli jednomu nezmiňovanému incidentu jsme se všechny tři odstěhovali na vesnici k babičce a dědovi. Mamka začala studovat vysokou školu, na kterou předtím neměla čas, protože měla... no, mě, a mě se ségrou začala vychovávat babička. A jak už to bývá, babičky mají ve zvyku děti rozmazlovat. Takže naše výchova se mamce tak trochu vymkla z rukou, zvláště když byla celý den ve škole a po večerech ležela v knížkách. Když se po letech mamka chtěla odstěhovat se svým novým přítelem zpět do města, nebyla jsem moc nadšená. Bohužel jsem ale jít musela.
Jelikož jsem byla zvyklá na babiččinu mírnou výchovu, ze začátku jsme měli docela dost sporů. Navíc se mi zhoršily známky, protože jakkoliv byla babička mírná, na školu vždy brala největší ohled a vždy mě dohnala k tomu, abych se do školy připravovala. Po čase jsem si ale ve městě zvykla, s babičkou začala občas chodit dna kafe nebo do kina, a našla si nové kamarády.
Člověk by řekl, že ze mě musí být totální magor, ale vlastně jsem za tohle všechno ráda, protože to ze mě udělalo takovou osobu, kterou jsem dnes.
Mám svoje sny, pro které budu muset tvrdě dřít, mám rodinu, která je padlá na hlavu (ale upřímně, která rodina je des normální) a taky mám plány, jak udělat svůj život takový, aby můj příští životní příběh mohl být zajímavější než ten, který jsem napsala dnes. Děkuji, pokud jste článek dočetli až sem, dokazuje to, že jste asi taky trochu šiblí, ale z toho si nic nedělejte ;).
Karolina K.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Bekky Bekky | Web | 4. září 2011 v 14:43 | Reagovat

Ano, vždycky je tu šance plnit si své sny a člověk, který tomu opravdu věří to dokáže.

2 jezura jezura | Web | 4. září 2011 v 15:01 | Reagovat

Dočetla jsem tvůj článek až do konce, takže jsem taky trochu šíblá? Proč ne, já to beru. Musím tě ale pochválit. Moc hezky jsi to napsala. Vyrostla z tebe slušná a chytrá mladá dáma. :-)

3 DejW DejW | 9. září 2011 v 17:03 | Reagovat

A o kamarádovi, kterého znáš 11 let ani slovo ? :( Máš u mě velké mínus !!!

4 Kerolajn Kerolajn | 10. září 2011 v 9:35 | Reagovat

[3]: to bych tady byla dva dny, kdybych tam musela zahrnout všechny...

5 DejW DejW | 17. září 2011 v 17:29 | Reagovat

[4]: To sice jo, ale já jsem důležitou částí tvýho příběhu :P

6 Kerolajn Kerolajn | 25. září 2011 v 21:27 | Reagovat

[5]: jasný...

7 Za korunu Za korunu | Web | 23. února 2012 v 6:37 | Reagovat

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama