celkem mimo

Celkem mimo - 1. díl - Profesor Angličtiny

3. září 2011 v 23:20 | Kerolajn

"Crrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrr!" občas chci ten krám, co každý den v 6:45 zazvoní, vyhodit z okna. Pak si to vždycky ale rozmyslím a řeknu si, že ho ještě budu potřebovat.
Dneska je druhého ledna. Za týden mám narozeniny. Bude mi 16. Je to zvláštní, když najednou vyjdete ven z bytu a zjistíte, že hloučky postávajících dětí vedle supermarketu jsou stejně staří jako vy, ne-li mladší. Přitom mi to přpadá jako včera, kdy jsem k nim vzhlížela jako k těm dospělejším. Teď už k nim nevzhlížím. Dokonce je ani nemám ráda. Vím totiž to, co jsem kdysi nevěděla. Jediná denní zábava těhle lidí je kouření a alkohol. Každou přestávku se sejdou venku před školou "na cígo". Každý večer se sejdou u někoho doma, opijí se a potom se plazí po všech ostatních. Neříkám, že jsem nikdy neochutnala alkohol ani nepotáhla z cigarety, ale právě tyhle zkušenosi mě přesvědčily o tom, že nestojí ani o jedno z toho. Jednou, když jsem byla asi ve čtvrté třídě, se mi líbil jeden kluk, Petr. V tu dobu mi nevadilo, že kouřil, ale jednou, když mi dal pusu, těsně po tom, co vykouřil cigaretu, se mi udělalo špatně a já se pozvracela. Od té doby vím, že bych nikdy nedokázala chodit s někým, kdo kouří. Teda, ne, že by mě někdo chtěl.
 
 

Reklama